Za snad ještě větší úspěch lze považovat skutečnost, že se v oddíle rýsuje nová generace prácechtivých nadšenců, kteří neváhají investovat energii, čas a vlastní peníze do práce s mladými závodníky. S podporou aktivních rodičů dvacetiletý odchovanec Ondra Rašek bez problémů zvládl nejen pouťák na Častoboři, ale i MČR na dlouhých tratích!

Jet na kanoistické závody není jako vzít trenky, tričko a do kufru hodit dva balóny. Navázat dvacet lodí, přepravit je do místa závodu, od rána do večera dva dny hlídat starty, aby nikdo nic nezmeškal… V neděli večer cirkus zase zabalit a bezpečně ho dopravit domů… Celou dobu se modlit, aby to dobře dopadlo a hlavně, nikomu se nic nestalo. Druhý den v práci dělat, jako že nic.

Nastartovat z nuly nový oddíl není snadné. Ukázat, jak by měla rychlostní kanoistika asi vypadat, je další krok a zajistit, aby vše nestálo na jednom člověku, je asi to nejtěžší. Myslím, že se to povede – děti jsou šikovné, rodiče obětaví a odchovanci na svůj oddíl nezapomínají. 

Nechodili na placenou hodinu někam do fitka, chodí na svoji loděnici. Kde neplatí „každý za sebe“, s tím se nedají navázat ani lodě na vlek. 

Kanoistika je náročný sport, určitě ne pro každého. Zima, déšť, vítr, vlny, nesnesitelné vedro… Příprava pestrá – běh, plavání, běh na lyžích, gymnastika, posilování. Komu se, ale dostane pod kůži…

Sportu zdar, kanoistice (na Berounce) zvlášť!

Mirek Kurťák